Smykové zkoušky kotev na stavbě

Kotvy se na stavbě ve smyku obecně zkoušejí jen tehdy, když je potřeba přípustná únosnost ve smyku a výrobce pro daný podklad neuvádí doporučené smykové zatížení. To je vzácné, protože smyková únosnost kotvy je obvykle omezena pevností samotné kotvy nebo konstrukce. Zkoušky mohou být nutné při kotvení do zdiva s nízkou pevností. Tyto zkoušky spadají pod článek 9.2 normy BS 8539:2012+A1:2021.

Smykové hodnoty výrobce pro beton obvykle najdete; pro jiné podklady často chybějí.

Ne. Kontrolní zkoušky ve smyku obecně nejsou potřeba, protože kvalita montáže ovlivňuje chování kotvy v tahu. NASC TG4:25 uvádí, že jakmile tahové zkoušky prokážou správnou montáž kotev, lze bezpečně předpokládat, že se ve smyku budou chovat podle údajů výrobce. Viz vysvětlení kontrolních zkoušek.

Smyková zkouška se řídí stejnými zkušebními režimy jako tahová zkouška, např. předběžné zkoušky nebo zkoušky do porušení, s jedním rozdílem: o výsledku často rozhoduje posun, proto se zatížení obvykle vnáší po stupních a posun se měří u každého z nich.

1. Upevněte zařízení. Reakční rám nesoucí zkoušečku upevněte k podkladu 2, 4 nebo 6 šrouby. Vhodné mohou být šrouby do betonu.
2. Nasaďte smykový držák. Zkoušená kotva se osadí do smykového držáku s pouzdrem, který převádí tah zkoušečky na zatížení rovnoběžné s povrchem.
3. Nastavte číselníkový úchylkoměr. Upevněte jej na samostatný stojan, aby jej zkouška nemohla ovlivnit, a umístěte jej tak, aby zaznamenával posun kotvy.
4. Zatěžujte po stupních. Na každém stupni nechte zatížení a posun ustálit a poté obojí zaznamenejte.
5. Zaznamenejte výsledek. Zapište nejvyšší zatížení, posun a způsob porušení, např. vylomení betonu (pry-out).

Smykový zkušební přípravek Staht je modulární příslušenství, které spolupracuje se siloměrem t25 nebo t60. Jeho rám se upevňuje 4 kotvami s roztečí odpovídající běžným roztečím cihel ve Velké Británii a Evropě. Posuvná hlava má těsnění z PTFE pro snížení tření, průhledový otvor pro sledování podkladního materiálu a referenční výstupek pro měření posunu. Pouzdra od 6 do 20 mm jsou vhodná pro kotvy M6 až M20.

Přípravek se dodává jako sada se siloměrem t25 s rozsahem 25 kN, se siloměrem t60, nebo bez siloměru pro majitele kteréhokoli z těchto zkoušečů. Viz smykové zkoušeče.

Pouze jako předběžná zkouška a pouze se souhlasem výrobce, proto se jej nejprve zeptejte. Kontrolní zatížení nedokáže ukázat míru bezpečnosti u okraje a zkouška do porušení hrozí odlomením okraje. Tato otázka by měla vyvstat jen zřídka: kotvy se mají navrhovat v rámci okrajových vzdáleností stanovených výrobcem, takže se týká jen případů, kdy byly některé osazeny příliš blízko. Při zkoušce směrem přes okraj se přípravek opírá o samotný okraj, mimo kotvu.

Pokud kotva přenáší současně tah i smyk, nestačí posoudit každé zatížení zvlášť vůči jeho doporučené hodnotě. NASC TG4:25 uvádí pro lešenářské kotvy jedno posouzení:

Napp ÷ Nrec + Vapp ÷ Vrec ≤ 1.2

kde Napp a Vapp jsou provozní zatížení v tahu a ve smyku a Nrec a Vrec doporučená zatížení v tahu a ve smyku. Posouzení platné pro konkrétní kotvu si vyžádejte od jejího výrobce.

Příklad: Napp = 2.0 kN při Nrec = 3.5 kN dává 0.571. Vapp = 1.5 kN při Vrec = 3.0 kN dává 0.500. Součet je 1.071, což je v mezích 1.2.

Smyk z více zdrojů, například z bočního zatížení větrem a svislého zatížení, se nejprve sloučí do jednoho výsledného smykového zatížení. Většina kotev má velmi malou odolnost proti ohybu, proto by zatížení napříč kotvou mělo na kotvu působit jako čistý smyk.

Ne. Její zkušební zatížení je stanoveno pouze pro tah. Pokud kotva přenáší i smyk, může odpovědný inženýr zkušební zatížení zvýšit, aby byla zajištěna rezerva pro obojí. Viz předběžné zkoušky a naši kalkulačku zkušebního zatížení.